Došel jsem...

18. dubna 2014 v 14:16 | Anton Pavlovič Čechov |  Klasická literatura

"Za jakýchkoli okolností můžete nacházet uspokojení v sobě samém. Svobodné a hluboké myšlení, které usiluje o pochopení smyslu života, a naprosté pohrdání malicherným shonem světa - to jsou dvě slasti, nad něž člověk nepoznal nic vyššího. A vy je máte ve své moci, i kdybyste žil třeba za trojitými mřížemi. Diogenes žil v sudu, a přece byl šťastnější než všichni králové světa. Klid a spokojenost nejsou mimo člověka, nýbrž v něm samém. Obyčejný člověk vidí dobré i zlé venku, totiž v kočárech a pracovnách, kdežto myslící člověk je hledá ve svém nitru... "Došel jsem… tak daleko, že mohu spát na zemi nahý a žrát trávu. Nic nepotřebuji a nikoho se nebojím a cítím se tak, že není člověka bohatšího a svobodnějšího než já…"

Anton Pavlovič Čechov - Okamžiky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama