Zápisky z podzemí

20. ledna 2015 v 8:11 | Fjodor Michajlovič Dostojevský |  Klasická literatura

"Vlastní, svobodná a nespoutaná vůle, vlastní, třebas ten nejdivočejší vrtoch vlastní fantazie, vydrážděné někdy třebas až k šílenství, to je ta opominutá, ta nejhodnotnější hodnota, která se nedá zařadit do žádné stupnice a která všechny systémy a teorie rozbíjí napadrť. Jak na to přišli všichni ti mudrci, že člověku je třeba jakéhosi normálního, jakéhosi ctnostného chtění? Odkud to vzali, že člověk si musí přát jen to, co je rozumné a prospěšné? Člověku je třeba jedině samostatného chtění, stůj ho ta samostatnost co stůj a přiveď kam přiveď. Nu a chtít se může všelicos. Není snad možné, že člověk miluje i něco jiného než pouze blahobyt? Není možné, že docela stejně miluje strádání? Není možné, že strádání je mu stejnou potřebou jako blahobyt? Člověk má někdy hrozně, až vášnivě rád utrpení, to je fakt. Utrpení - ale vždyť to je jediná příčina poznávání..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama